Jmenuji se Kateřina Hájková. Jsem vdaná a jsem mámou tří dětí, dvou synů (20 a 2,5r) a dcery (16) . Vždy mě to táhlo ke zdravotnictví, ale rodiče mi to ve 14ti letech rozmluvili a já je poslechla. Čas ubíhal. Pár let po narození mého prvního syna se ve mně znovu probudila touha studovat. Byla jsem úspěšně přijata na vyšší zdravotnickou školu, kde jsem absolvovala dva semestry a otěhotněla jsem. Školu jsem tedy přerušila a vzhledem k rodinným událostem jsem již školu nemohla dokončit. Asi po deseti letech hledání sama sebe jsem potkala svého nynějšího muže a rozhodla jsem se pro výcvik u Českých dul. pro tento spolek jsem se rozhodla kvůli dvouletému studiu, kde první rok výcviku je odborná část a druhý rok je sebezkušenost formou PBSP (Pesso Boyden System Psychomotor) a k tomu ještě mnohé externí přednášky a workshopy. Během výcviku se mi povedlo znovu otěhotnět a porodit mé třetí dítě, druhého syna a díky mému muži, který jezdil na výcviky se mnou a malého hlídal, se mi povedlo výcvik dokončit. Jsem tedy momentálně dula absoloventka. Mám v plánu výcvik dokončit certifikátem, ke kterému mi zatím chybí splnění některých kritérií, které vzhledem k věku syna nelze zatím splnit. věřím, že v dohledné době se mi to podaří. Mám tedy osobní zkušenost se svými třemi porody. Dva v porodnici a jeden doma . Každý byl úplně jiný a každý z nich mě někam v životě posunul. Věřím, že se vše děje tak, jak má.

Zastávám názor, že není až tak podstatné kde žena porodí, ale jak. Porod není jen jeden den našeho života. Pocity z porodu mohou ovlivnit vše, co následuje. Porodem to nekončí. Začíná čtvrtý trimestr, anglicky postpartum. Je to velmi citlivé období, kdy většinou ženy nedostávají žádnou péči. Ani fyzickou ani psychickou. Na maminku, která zažívá velkou životní změnu se zapomíná. Některé porodní zážitky by byly vstřebány lépe, kdyby žena měla možnost si o nich popovídat. Není třeba se šestinedělí bát, ale je dobré se na něj dobře připravit.